Novinky.cz - Vesmír se stane klíčovým bojištěm ve 21. století, shodují se analytici

Bezprecedentní oznámení USA, že na oběžné dráze už mají rozmístěné zbraně, ukazuje na rostoucí význam vesmíru v konfliktech, shodli se ve čtvrtečním podcastu Novinek Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Změnu pravidel hry to ale může představovat až v následujících dekádách. Nyní jsou pro Evropu klíčovým problémem drahé energie, které ničí průmysl. „Začnu relativně ostrým prohlášením, že se vesmír stane klíčovým bojištěm 21. století. Ve vesmíru se bude rozhodovat do slova a do písmene o válce. Zaujme místo, které měly raketové technologie a jaderné zbraně v druhé polovině 20. století,“ řekl Bříza. Vysvětlil, jak může dominance ve vesmíru změnit rovnováhu sil: „Ve chvíli, kdy se někomu, a já nebudu říkat, že to jsou Spojené státy, podaří vytvořit plně funkční deštník proti mezikontinentálním balistickým raketám, tak může dojít k narušení jaderné rovnováhy vzájemného zaručeného zničení, které od konce 60. a začátku 70. let 20. století drží svět na uzdě, aby nepoužil jaderné zbraně. Ani jedna z jaderných supervelmocí, což jsou v tuto chvíli Ruská federace, Spojené státy, aspirující supervelmoc je Čína, si nikdy nedovolily reálně uvažovat nad použitím jaderných zbraní, protože věděly, že by byly v případě velkého globálního konfliktu zničeny. Ve chvíli, kdy se někomu podaří vybudovat deštník, který bude účinný, nebude zastavovat pouze jednotky těch raket, ale celé salvy, může dojít ke změně tohoto paradigmatu, ke změně úhlu pohledu.“ Bříza takový deštník označil za možný „game changer“, tedy změnu pravidel hry. „Někdy ve druhé polovině třicátých let se dočkáme situace, kdy opravdu může být narušena strategická rovnováha. A to by znamenalo obrovský geopolitický otřes,“ řekl expert. Americký vzkaz dalším mocnostem Vyjádření USA je podle Břízy vzkaz dalším supervelmocem: „Máme technologický náskok. Podívejte se, my jsme schopni rozmísťovat i aktivní zbraňové systémy na orbitu, nikoli jenom radary a senzory.“ Připomněl rostoucí význam vesmíru: „Satelity ve 20. a na začátku 21. století sloužily jako pozorování a včasná výstraha, ale to se bude měnit, stane se kolbištěm a bojištěm.“ Co USA rozmístily v kosmu, neřekly. Podle experta to mohou být „laserové zbraně, speciální interceptory na bázi kinetické energie nebo speciální družice, které jsou schopny přiblížit se k jiným satelitům a poškodit je“. Doplnil, že nejde o porušení smlouvy z konce šedesátých let o kosmu, kde je „zakázáno umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení“. „První, kdo umístil zbraňové systémy do vesmíru, byl Sovětský svaz. Tehdy to bylo na bázi leteckých kanónů. Neporušil tím žádnou dohodu, stejně jako ji nyní neporušují Spojené státy,“ dodal v této souvislosti Mikulecký. Bříza ani Mikulecký si ale nemyslí, že zveřejnění záměrně přišlo po návštěvách amerických vyjednávačů v Moskvě tentýž týden, kdy USA schválily druhotné sankce na země obchodující s Ruskem. Dopad na civilisty Mikulecký upozornil, že případné zničení nebo ochromení satelitních konstelací zajišťujících komunikaci nebo navigaci by především dopadlo na civilisty. „Armády se na tohle připravují. Urychluje se přechod od používání GPS, přechází se zpět na inerciální navigaci. A objevuje se velice účinná srovnávací navigace. Zásadní problém to bude pro obyčejné lidi mimo armádu,“ domnívá se analytik. Připomněl závislost na neustálém připojení k internetu i na navigaci. Pro Evropu jsou aktuálním problémem energie I když Mikulecký uznává rostoucí význam vesmíru jako klíčového bojiště, jde podle něj o otázku budoucnosti. „Když jsme se bavili, jestli vesmírné zbraně jsou teď číslo jedna, já si myslím, že pro nás jsou číslo jedna ceny surovin. Ursula von der Leyenová v projevu o stavu EU zase zmiňovala naši závislost na fosilních palivech. Nějak zapomněla, že na tom má sakra velkou zásluhu, protože byla ve vládě Angely Merkelové, která zlikvidovala jaderné elektrárny v Německu a je hybnou silou deindustrializace Evropy,“ připomněl. Zmínil konkrétní problém: „U zkapalněného zemního plynu, který měl plynout z Kataru do Evropy na letošní zimu, raketově roste jeho cena. Zásobníky v Evropě nejsou tak naplněné, jak by měly být naplněné v polovině září. Zima v Evropě může být krušná ne kvůli tomu, že si nezatopíme, ale definitivně dáme poslední ránu evropskému průmyslu.“ Ten je nekonkurenceschopný právě kvůli drahým energiím, dodal Bříza: „Dneska jsme v situaci, že Evropa má dvojnásobné ceny elektřiny proti Americe, trojnásobné proti Číně.“ „Bezpečnost je o tom, abych měl schopnost vyrobit rakety. Vše je závislé v brutální míře na ekonomice,“ upozornil Mikulecký. V podcastu se dále hovořilo o postupu jemenských Húsíů, kteří ovládli jemenské pobřeží Rudého moře i ostrovy v něm. Húsíové zatím ujišťují, že neplánují útočit na americká plavidla, ale jakékoli ohrožení dopravy přes průliv Báb al-Mandab komplikuje dále lodní dopravu. Írán v neděli zaútočil na tanker El Gaia v Hormuzském průlivu, který musel být odtažen do Ománu. Podcast se věnoval také vývoji ve válce Ruska s Ukrajinou, kde Rusko ztratilo území západně od Lymanu, přes které chtělo napadnout od severovýchodu důležité ukrajinské město Slovjansk.