Rusko zahájilo o víkendu velkou operaci v Kurské oblasti se zřetelným cílem vytlačit z ní Ukrajince. Už obkličují Sudžu. Podle analytika Milana Mikuleckého to nesouvisí s chystanými jednáními o míru. Rusko bralo okupaci svého území jako ponížení. Je to přitom jediná oblast, kde nyní Rusové postupují.
„V Kurské oblasti je vidět zesílené úsilí ruských ozbrojených sil. Ukazuje se, že pro ruskou propagandu byla skutečnost, že Ukrajina, která je násobně menší a papírově slabší, a přitom okupuje část ruského území, byla taková facka, že jim stálo za to stáhnout síly odjinud, vyškrábat z rezerv, co se dá, a zaútočit právě v Kurské oblasti,“ řekl Mikulecký.
„Je vidět, že Rusové na to, aby mohli zahájit ofenzivu v Kurské oblasti, stáhli síly z jiných částí fronty. Na jiných částech fronty totiž v tuhle chvíli panuje klid. V některých místech, například u Torecku, se dokonce stále Ukrajincům daří pomalu postupovat,“ dodal k situaci ruských sil.
Domnívá se, že jednotky by bylo lepší nasadit jinde. „Když se podívám na to, jaké jednotky, s jakou technikou, vybavením, vycvičením a zkušenostmi byly nasazené v Kurské oblasti, stále jsem silně skeptický k tomu, zda tato operace byla nejšťastnější. Jestli nemohly tyto síly významně posílit ukrajinskou obranu tam, kde je to pro Ukrajinu zásadní.“
Nejde o výměnu území, na tu by Rusko nepřistoupilo
Mikulecký nesouhlasí s názory, že důvodem spuštění operace je snaha zabránit Ukrajincům, aby se pokusili vyměnit okupovanou část Kurské oblasti za jiné území. „Pokud vezmeme v úvahu to, že Rusové stále požadují maximum. Chtějí, aby Ukrajina předala i ta území, která Rusové vojensky nekontrolují. Tak šance, že by Ukrajinci mohli říct – my vám tady uvolníme Kursk a vy nám za to uvolněte kus území, kde vojensky jste – jsou podle mě nulové.“
„Když se podíváme na vyjádření současné americké administrativy, tak většinově směřují k tomu, že ten, kdo bude muset udělat větší ústupky, bude bohužel Ukrajina. Ukrajina, která válku nevyprovokovala, Ukrajina, která je napadeným státem,“ podotkl k vývoji příprav jednání o příměří.
USA omezují Ukrajině i vlastní obranu
Mikulecký potvrdil, že Ukrajina nejen že nedostává další americké zbraně a munici, ale u té stávající jí bylo omezeno využití: „Došlo k omezení dat pro raketomety HIMARS a ATACMS. Jejich dálkový dosah při použití na ruském území je omezen tím, že od určité vzdálenosti už jim nejsou předávány koordináty. A víme také, že nedochází k aktualizacím systémů vlastní ochrany letounů F-16.“
„Je to hodně nepříjemné, bolestivé a u řady věcí, které Ukrajinci omezují, neexistuje evropský ekvivalent. Nejvíc se děsím toho, co bude se systémy Patriot, protože neexistuje žádná plnohodnotná náhrada, kterou by mohla dodat třetí strana. A musím říct, že v tomto americkému omezení nerozumím, protože systémy Patriot nejsou v žádném případě útočná zbraň. Je to zbraň, která chrání ukrajinské civilisty,“ uvedl analytik.
„Rozumím tomu, že Amerika už nechce platit cizí války, že vnímá Ukrajinu jako evropský problém. Pořád si ale si myslím, že Amerika by měla zůstat zemí, kterou byla. Tou která dokázala rozlišit zlo a dobro,“ dodal k americkému postoji.
Omezení schopností F-35 na dálku hrozí, Izrael se mu vyhnul
Když Spojené státy omezily podporu některým zbraním využívaným Ukrajinci v boji s ruským agresorem, kdy například přestali aktualizovat rušiče radarů na letadlech F-16, objevily se otázky, nakolik mohou omezovat některé funkce letadel dodaných svým spojenců. V Německu se objevily spekulace, že nově pořizované F-35A, které si pořizuje do výzbroje i ČR, lze na dálku vypnout.
V německém listu Bild se spekulovalo o jakémsi vestavěném vypínači, který byl označován termínem kill switch. „Je nutné rozlišit to, co se řeší na oficiální úrovni na úrovni Bundesluftwaffe, na úrovni německých ozbrojených sil a co se řeší v médiích,“ řekl k spekulacím Bildu bezpečnostní analytik a pilot Milan Mikulecký,“ „To jsou dvě naprosto rozdílné věci.“
Vysvětlil, kde se nachází podstata problému: „Dnešní zbraňové systémy jsou velice sofistikované, protože jsou z velké části o softwaru, který potřebuje aktualizace. U aktualizace software potřebuje uživatel součinnost výrobce.“ Bez výrobce nelze udržovat schopnosti zbraní na potřebné výši.
Aktualizace se týkají všech moderních systémů
Problém se přitom netýká jen strojů F-35, které se aktualizují přes systém ALIS výrobce Lockheed Martin, jenž taky firmě poskytuje všechna data o využití letadel. Týká se to podle serveru Global4Cast i raketometů HIMARS, kde USA omezily na dálku Ukrajině jejich dosah, nebo zbraňových systémů a systémů pro elektronický boj integrovaných do nejmodernějších verzí stíhaček F-16, systémů řízení palby v tancích M1A2 Abrams a dronů MQ-9 Reaper či systémů protivzdušné obrany Patriot.
Analytik uvedl, jaký přístup proto uplatnil Izrael, když si pořizoval stroje F-35I: „Izraelci si prosadili, že jejich verze, která se jmenuje Adir, je vevnitř vybavená izraelským softwarem tak, aby tam neexistovaly právě ta zadní vrátka, kterými někdo může zvnějšku ovlivňovat schopnosti toho letadla.“
Chápe, že Praha touto cestou nemohla jít: „Rozumím tomu, že Česká republika vnímala v době, kdy podepisovala kontrakt na letouny F-35 Spojené státy jako naprosto nezpochybnitelné spojence a nezpochybnitelné bezpečnostní záruky. Navíc nejsme Izrael, abychom vyvíjeli vlastní software.“
Ke Švédsku měl být lepší přístup
Přesto ale Mikulecký vidí chyby v postupu České republiky: „Ono to nebylo vyjednávání, protože Česká republika na rozdíl od Polska, které skutečně leccos o letounech F-35 vyjednávalo, tak my jsme prostě přišli a podepsali jsme to, co bylo na stole.“ Za horší ale považuje postup při jednání se Švédskem, které tehdy plánovalo vstup do NATO a chtělo pomoci Ukrajině předáním starších verzí letadel gripen.
„Bohužel jednání tak, jak je vedlo politické vedení českého ministerstva obrany se Švédy, bylo velice agresivní, velice nešťastné, nediplomatické a chápu, že v tuhle chvíli švédská strana nemá sebemenší důvod, proč by nám měla v tomhle smyslu nějak vycházet vstříc.“ Od začátku přitom bylo jasné, že se Švédskem bude potřeba dojednat prodloužení pronájmu gripenů.
Řešením je diverzifikace
Mikulecký přiznává, že podobný problém s omezováním některých schopností zbraní se nemusí týkat jenom americké administrativy: „Nikdy nevíte, co bude zítra a vy nevíte, jestli se někdo za deset let nezblázní ve Švédsku. Jakékoli snahy nakupovat odjinud než z ČR jsou vždycky rizikové. On se může zbláznit třeba i někdo v Izraeli a my nakupujeme zbraňové systémy z Izraele.
„Důraz na domácí obranný průmysl by měl být v zájmu každého politika. Bohužel tady vidíme neustálou snahu české výrobce obcházet. Nemám iluze o českých zbrojařích, jsou to taky pěkní bazilišci, ale v soutěžích je možné dosáhnout toho, aby dávali cenu, která je srovnatelná s tím, co je na trhu, aby nás nemohli odírat, ale to, co je doma, tak nad tím máme nějakou kontrolu,“ naznačil řešení analytik. Ví, že ne vše si lez pořídit od tuzemských zbrojovek: Letadlo páté generace tady skutečně nevyrábíme.“
I u zbraní, které si nevyrábíme, však lze najít cestu, abychom nebyli závislí na něčím rozhodnutí. „Stačí se podívat na Polsko, které jde cestou diverzifikaci. Přestože si drží tu americkou linku, tak současně rozjelo jihokorejskou linku a Jižní Korea má jiné geopolitické zájmy. Je předvídatelnější a navíc mnohem ochotnější se dělit o svoje technologie“ řekl Mikulecký. Podotkl, že Jižní Korea dotahuje program svého letounu páté generace KF -21 a v Polsku se o jeho pořízení vedou poměrně silné diskuze.
Diverzifikace je ovšem na druhou stranu nákladnější, udržovat více typů vyžaduje více náhradních dílů a rozsáhlejší logistiku .
V podcastu Mikulecký dále hovoří o tom, že USA uplatňují své zájmy i vůči Izraeli, o naivní americké představě tlaku na Teherán přes Moskvu i o obavách z vývoje v Sýrii. V závěru mluví i o dění v Kongu