Novinky.cz - Obrat USA proti Ukrajině

Americký prezident opět otočil a přiklonil se k ruskému vládci Vladimiru Putinovi, protože má možnost získat z Ruska naftu. USA také omezily rychlost spojení přes vojenskou verzi Starlinku, přitom Rusko nepřistoupilo ani na omezené příměří. Turbulentní situaci probrali v podcastu Novinek Zbytečná válka expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza a analytik Milan Mikulecký. Ukrajina sice drží frontu, ale ocitla se pod extrémním tlakem. Došly jí střely do systému Patriot, které jsou jako jedny z mála schopné ničit ruské balistické rakety Iskander. Moskva se rozhodla před zimou rozvrátit ukrajinskou infrastrukturu, aby lidé neměli nejen světlo a teplo, ale aby byla ochromena i doprava. „Bude to hodně tvrdá zima,“ řekl Mikulecký. A dodal: „Netušili jsme, že Donald Trump bude schopný ve své malosti, možná pomstychtivosti a i kvůli mnoha špatným lidem ve svém okolí se chovat tak zbaběle, jako se chová teď. Je mi to líto.“ Americký prezident Donald Trump i podnikatel Elon Musk, jehož firma SpaceX vybudovala satelitní síť Starlink, otevřeně opakují ruskou ideu, že by Volodymyr Zelenskyj už neměl být prezidentem Ukrajiny, protože nechce mír, který by znamenal de facto kapitulaci Ukrajiny. Mikulecký však upozornil, že ne všechny výpadky informací byly způsobeny Trumpovým rozhodnutím, protože někdy systémy včasné výstrahy selžou kvůli povětrnostním podmínkám a start balistické rakety nezaznamenají. Odpálení raket ze systému protivzdušné obrany S-400 se navíc hůře detekuje. Bříza dodal, že Trumpa nikdo nekoriguje: „Je krásně vidět, jak chybí kongresman Lindsey Graham. Měl na Donalda Trumpa nemalý vliv, protože vždycky, když Donald Trump byl zahlcen informacemi o tom, že Rusko není ten špatný stát a že je potřeba vlastně vyjednávat, být mezi oběma, nebo dokonce nedej bože být bližší Rusku, tak přišel Lindsey Graham. Vysvětlil mu, že situace není taková, jak mu je popisována. Že když se to ohlodá na kost, tak je černobílá, je tu agresor a je tu obránce. A je v zájmu Spojených států, aby ten obránce uspěl. Protože když neuspěje Ukrajina, je to strategická prohra nejenom Evropy, ale USA.“ Upozornil, že prohra Ukrajiny může mít globální dopady: „V Pekingu si řeknou, když Spojené státy nedokázaly úspěšně pomoct ani svým evropským spojencům a ubránit Ukrajinu, tak proč by měly pomáhat Tchaj-wanu?“ Bříza ale upozorňuje, že to nemusí být poslední obrat Trumpa, protože nyní myslí jen na volby: „Chce voličům oznámit, vyřešil jsem drahou ropu, vaše drahé pohonné látky, drahou naftu. Zlevní, uzavřel jsem ty a ty kontrakty, je to diplomatický úspěch, zařizuji energetické příměří, které vlastně ve finále vůbec není. To všechno bude prezentovat, i když je otázka, jestli to bude mít efekt. Já jsem k tomu poměrně skeptický. Ale po volbách na to úplně zapomene a bude čistý stůl.“ Rusko slibuje naftu USA, samo ji musí dovážet Mikulecký uvedl, že cena nafty neklesá, protože objem je malý: „Rusko v tuhle chvíli samo nemá naftu, dováží ji různě z Jižní Koreje i Íránu, jehož rafinérské kapacity nejsou poškozené. Mohlo by se klidně stát, že pokud nějaká do USA dorazí, bude íránská s ruskou obchodní přirážkou, kterou zaplatí Američané. Teď se bavíme hypoteticky, ale některé náznaky tam jsou.“ Bříza ovšem upozornil, že by Evropa neměla vyčítat USA nákup 300 000 tun nafty z Ruska, když Maďarsko i Slovensko dovážejí ruský plyn i ropu a ruský LNG nakupují ve velkém Francie a Španělsko. Nepřípadné peskování Zelenského I když může Trump opět změnit svou politiku a přestat se jasně přiklánět k Rusku, chápe Bříza, že k němu byl ukrajinský prezident velmi kritický. A odmítá výzvy evropských politiků k Zelenskému, aby se mírnil: „Ty jsou podle mne neomluvitelné. My musíme pochopit Volodymyra Zelenského, v jaké je situaci, pod jakým je vojenským, ekonomickým a psychickým tlakem. Probouzí se za situace, kdy dnes a denně nejenom na Kyjev, ale na všechna města dopadají balistické rakety, proti kterým nemá ochranu. To musíme lidsky pochopit, a ne ho umravňovat. Nemůžou ho takto peskovat, i když to má logiku v tom smyslu, že pořád jsou určité kapacity, které dodávají Spojené státy a jsou nenahraditelné.“ Bříza vyjmenoval zpravodajské informace, systémy včasné výstrahy, komunikační systém Starshield či munici do systému HIMARS. Ani stíhačky F-16 nelze udržovat v provozu bez USA. „Evropa nemůže spoléhat na to, jak se probudí prezident USA, ať je to kdokoliv. On už nám těch ťafek, chcete-li facek, dal tolik, že bychom měli vědět, že nemůžeme spoléhat na náladovost prezidenta Spojených států,“ řekl Bříza. Mikulecký k tomu dodal: „Evropa nemůže spoléhat na to, že amerického daňového poplatníka bude bavit dalších 80 let platit bezpečnost Evropy.“ „Co mě děsí, je pokračující série útoků na obchodní lodě v Černém moři,“ řekl Mikulecký, „reakce Evropy je nulová.“ Jde přitom o útoky na civilní lodě, které nepřepravují vojenský materiál, ale třeba obilí pro Afriku.