Umělá inteligence může ve zdravotnictví ušetřit miliardy, pokud ji nezastaví Evropské regulace

Umělou inteligenci někdo vnímá jako hrozbu, někdo jako příležitost pro změnu ekonomiky, ale i našich životů. Pravda bude tak jako vždy někde uprostřed. Problémem Evropy bohužel i na tomto poli je přemíra regulace, která spolehlivě zabíjí snahu o inovace a úspěšné společnosti v oboru AI motivuje k odchodu na jiné kontinenty.

Karcinom plic je nejčastějším typem nádorového onemocnění plic, pro jeho léčbu, stejně jako u ostatních typů karcinomů je zásadní včasné zahájení léčby, a to není možné bez včasného záchytu. Již dnes moderní zdravotnictví po celém světě v rámci prevence či léčby jiných onemocnění, nebo úrazů pořizuje celou řadu rentgenů hrudníku, mamografických vyšetření či rentgenů kostí. Pro lékaře, kteří se soustřeďují na něco jiného, co je předmětem jejich zájmu, nebo pro jejich prosté přetížení je velice snadné „přehlédnout“ ložiska zárodků karcinomu. Cílem start-upu Carebot není nahradit lékaře, ale tím, že umělá inteligence, která díky velkému objemu dat z rentgenových snímků z celého světa a strojovému učení bude schopná zaregistrovat i to co by dnes člověk přehlédl, právě lékaře upozorní na rizika ložisek karcinomu. Tím, že se významně zvýší šance na záchyt již v prvním či druhém stádiu, dojde nejen záchranně lidských životů ale i k významné úspoře nákladů, které dnešní zdravotnictví musí vynakládat na léčbu v pozdějších, a tedy i mnohem nákladnějších fázích onemocnění.

Vzhledem k tomu, že v případě tohoto start-upu jde o lidské zdraví je poměrně náročný na různé certifikace, které jsou obvyklé po celém světě. Nicméně i v tomto segmentu Evropská unie a Evropský parlament novým technologiím rozhodně cestu na svět neusnadňují. Ať již jde o přístup k historickým rentgenovým snímkům, ale i zavádění nových postupů do praxe, paradoxně dnes mají obdobné projekty snazší vstup na trh ve Velké Británii, kterou rozhodně není proslavená kvalitou svého zdravotního systému, ale tím, že je dnes mimo EU jde tam celá řada nových myšlenek rychleji do praxe. Úplně jiná situace pak je ve Spojených státech, to co v Evropě trvá v rámci schvalovacích procesů dva roky, projde v USA za 6 měsíců, a rozhodně to není na úkor kvality, protože jejich schvalovací systém je robustní, ale zaměřený přímo na výkon.

Co také zazní v tomto díle:

Problém dnešního zdravotnictví je přetěžování lékařů a lékařek, ale i zdravotnického personálu obecně.

Včasný záchyt karcinomu razantně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu a také snižuje cenu takové léčby.

Evropa přemírou regulace zabíjí inovace ve všech oborech, medicína není výjimkou.