Přehnaná politická korektnost nám brání nazývat věci pravými jmény

Jeho jméno ve veřejném prostoru poprvé silně rezonovalo v roce 1997, v době aféry s falešnými sponzory ODS, kdy jako první veřejně potvrdil, že vedení ODS o těchto machinacích vědělo. Po ukončení diplomatické kariéry, kdy kromě působení jako velvyslanec na čtyřech různých českých ambasádách pracoval také na pozici náměstka ministra zahraničí se v roce 2013 přesunul do soukromého sektoru.

Jméno Petra Koláře skloňuje celá řada lidí, v posledních měsících zejména v souvislosti s prezidentem republiky Petrem Pavlem, který ho veřejně označil jako svého přítele po boku, a tím na něj s jistou nadsázkou namaloval pomyslný terč. Jeho životní dráha je však mnohem pestřejší, než by se mohlo z dnešních zpráv v médiích zdát. Stejně tak jako každého z nás formují naše osudy, naše rodinné zázemí, okolí, ale i doba, stejně tak je tomu i v případě Petra Koláře. Tento díl podcastu Hlas na poušti jde do hloubky, ale i do historie. Je třeba si totiž neustále připomínat, že některé negativní jevy, které doprovázejí politiku tady nenastali až s potupným pádem Nečasovy vlády, ale byly tady vždy. Přes podivné figury s byznysovým přesahem (a někdy i kriminálním), které se motaly téměř kolem všech premiérů, po neprůhledné financování politických stran. To je dobré si vždy připomenout, dřív, než se začneme rozčilovat na Petrem Fialou či Andrejem Babišem.

V podcastu se také dozvíte, jak Petr Kolář vnímal první úspěšnou ruskou vlivovou operaci Ruské federace proti České republice od pádu komunismu, zabránění výstavbě radaru amerického protiraketového štítu v Brdech. To jak tehdejší premiér Paroubek, který tento projekt původně podporoval dokázal náhle otočit. Ale i to jaké manipulace tehdy v souvislosti s tímto projektem proruští aktivisté pod krytím různých „mírových“ či „ekologických“ přinesli do veřejného prostoru. V diskusi také došlo na, z jeho pohledu jedno z významných selhání politiků po pádu komunismu. Totiž podcenění vzdělávání a nedostatek prestiže učitelského stavu, který se odvíjí od pozornosti, které mu společnost věnuje, respektive nevěnuje. S tím pak souvisí i posun vnímání „politické korektnosti“, což v počátcích mělo symbolizovat slušnost a respekt ke všem stranám veřejné diskuse, ale postupem času se občas zvrhlo v cenzuru některých názorů a účelový klacek na jejich nositele. A v konečném důsledku obecně vyvolalo u části společnosti odpor k tomu, co možná v počátcích bylo dobrým úmyslem.

Co také zazní v tomto díle:

Jak se člověk od snů o archeologii stane akademikem, který se věnuje vztahům mezi malými státy a velmocemi, aby se nakonec stal diplomatem.

Co život diplomata, který je permanentně na cestách člověku vezme, a co mu dá, aneb, za všechno člověk zaplatí.

Radar v Brdech a první úspěšná ruská vlivová operace v ČR po roce 1989, včetně aktivace její páté kolony.

Proč je potřeba vrátit do Evropy průmysl, který jsme v minulosti lehkovážně „přestěhovali“ do Číny.

Po pádu komunismu jsme strašně podcenili a stále podceňujeme vzdělání. Toto zanedbání se nám nyní negativně vrací zpátky.

©2024 Milan Mikulecký. Všechna práva jsou vyhrazena.