Konference místo síly. Odpověď Evropy na krizi v Hormuzu

Aktuální kolo desítky let trvající války Íránu proti USA a Izraeli získalo novou dynamiku v důsledku zahájení leteckých úderů na území Íránu ve snaze zlikvidovat nebo významně zpomalit jeho jaderný program.

Všichni dnes už také víme, co následovalo, teheránský režim začal drony a balistickými raketami ostřelovat každého, koho má v dosahu, včetně zemí, kterých se konflikt nijak netýká, nebo i těch, které pro Írán v minulosti projevovaly určité pochopení.

Kromě toho Írán zahájil blokádu Hormuzského průlivu, což už jsme pocítili i u nás v Evropě, hlavně u benzinových pump. Dopady na naši ekonomiku však budou mnohem širší a tvrdší.

Nyní USA přicházejí s návrhem, že budou recipročně blokovat íránské přístavy, a hned se vyrojila řada „moudrých hlav“, které hovoří o porušování mezinárodního práva. Nechme stranou, že dosud mlčely. Zjevně je íránská blokáda v jejich očích hodna obdivu a pochopení.

Je důležité říct, že námořní blokáda přístavů protivníka je zcela legální a legitimní, pokud je vyhlášena, je nediskriminační a nezpůsobuje nepřiměřené škody civilnímu obyvatelstvu. Írán zde minimálně jeden ze základních předpokladů nesplňoval. Jak to bude ze strany USA, teprve uvidíme.

Zatímco svět řeší zásadní krizi, Velká Británie a Francie se rozhodly, že nás alespoň pobaví. Po jejich „koalici ochotných“, která měla původně dosáhnout míru na Ukrajině a ze které kromě pár fotografií ze zbytečných summitů a uhlíkové stopy z bizjetů politiků nezbylo nic, plánují uspořádat konferenci k obnově plavby v Hormuzském průlivu.

To vše poté, co Velká Británie, před sto lety vládkyně moří, dokázala na moře vyslat jediný torpédoborec, který po ostudě s pozdním vyplutím nakonec skončil kvůli technickým problémům v kyperském přístavu Limassol. To vše v situaci, kdy kanálem La Manche mezi Francií a Velkou Británií bezostyšně křižují ruské lodě porušující všechna možná vyhlášená embarga.

©2024 Milan Mikulecký. Všechna práva jsou vyhrazena.