Novinky.cz - Rusko jsme mohli dávno zastavit

Rusko po evakuaci části okupovaných Olešek pokračuje v brutálních úderech na Ukrajinu. Húsíové postupují v Jemenu a požadují své uznání a Spojené státy nebudou dále poskytovat vojenskou pomoc Izraeli. Situaci probrali v podcastu Novinek Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor Alex Švamberk. Na otázku, jak Rusko zastavit, odpověděl Mikulecký slovy: „Tato možnost tady byla. Kdyby v roce 2014, když Rusko zahájilo svoji válku proti Ukrajině, signatáři Budapešťského memoranda naplnili to, k čemu se zavázali, tak bylo Rusko zastaveno.“ „Na zemi dokázali Rusko zastavit sami Ukrajinci za vydatné pomoci zbraní ze Spojených států a za vydatné finanční pomoci Evropské unie,“ dodal analytik. „Kdyby to bylo pouze na Ukrajině, kterou by všichni odepsali, tak jako v roce 2008 odepsali Gruzii, tak by asi Rusko úplně zastavené nebylo a v tom lepším případě bychom v tuhle chvíli viděli nějakou mohutnou partyzánskou válku Ukrajinců proti Rusům,“ popsal možný scénář. Nevěří, že by americký prezident mohl dokázat donutit Rusko k příměří. Poukázal na to, že je to člověk, který vzešel z byznysu. „Všechno je zvyklý poměřovat transakčně – co z toho kdo bude mít. Nechápe, jak uvažují Rusové. Obávám se, že s Donaldem Trumpem k nějakému většímu tlaku na Rusko nedojde. Pokud nevyměkne Evropa ve své podpoře Ukrajiny, tak nedokáže zlomit ani Ukrajince.“ Ruská brutalita Rusko místo toho dál otevřeně útočí na ukrajinská energetická zařízení a další infrastrukturu i civilní objekty. Počet obětí vzdušného útoku na humanitární středisko v záporožské Komyšuvaše stoupl na více než 50. Otázka konce války je stále nevyřešená a civilních obětí přibývá. „Rusko vede válku mimo jakékoliv limity. Rusko odstupuje od dohody zabraňující mučení poté, co mučí zajatce způsobem, který ani nechci popisovat. Lidé, kteří prošli celou řadu konfliktů a měli možnost vidět videa, která Rusové sami pořizují, tak jim bylo zle z toho, co viděli,“ řekl Mikulecký. Fronta se nehýbe a obě strany útočí do týlu, na což doplácejí hlavně civilisté. „Trošku mi to začíná připomínat válku měst z průběhu války Iráku s Íránem. Poté, co se nedařilo ani jedné straně dosáhnout jasného rozhodnutí na bojišti, tak válka přešla ve válku opotřebovací,“ řekl analytik, který připomněl, jak si Írán a Irák navzájem ostřelovaly raketami města. „Maximálně to odnesli ne vládci obou zemí, ale obyvatelstvo,“ poznamenal. Klid na Blízkém východě hned tak nenastane Po neúspěchu republikánů v amerických volbách je otázkou další americká podpora Izraele. Americký prezident Donald Trump ještě před volbami oznámil, že každoroční americká vojenská pomoc Izraeli ve výši čtyř miliard dolarů skončí a židovský stát si bude moci zbraně už jen kupovat. „Je to další z naprosto nesmyslných prohlášení Donalda Trumpa. Kdyby to chtěl odehrát kvůli volbám, tak to řekl aspoň týden dopředu,“ řekl Mikulecký. Poukázal na to, že americká vojenská pomoc je součástí dohod z Camp Davidu o mírovém uspořádání mezi Izraelem a Egyptem. „Je nutné dodat, že příjemcem americké vojenské pomoci není pouze Izrael, ale také Egypt. Izrael přijde o část pomoci, která v jeho rozpočtu netvoří nějakou zásadní položku. Izraelce asi bude mrzet každý cent, který nedostanou, ale není to pro Izrael zdaleka fatální, není zemí ze sedmdesátých let, která je chudá s rozvrácenou ekonomikou,“ řekl analytik. Saúdové v problémech K vývoji v Jemenu, kdy Húsíové dále postupují a požadují od Saúdů, aby je uznali jako vládce Jemenu, řekl analytik: „Ukazuje, jak nešťastný byl saúdský zásah vůči milicím, které byly podporované Spojenými arabskými emiráty a které bojovaly v okolí Adenu.“ Zmínil, že jim obranný pakt s Tureckem a Pákistánem nepomáhá: „Pákistán nechce poskytnout žádná vojska a Turecko neustále odsouvá v parlamentu ratifikaci smlouvy, aby Turci nemuseli poskytnout své síly.“ Konflikt přitom podle něj mohl být vyřešen: „Abychom se zbavili Húsíů, je potřeba se zbavit kořene zla, a tím je režim ajatolláhů v Íránu.“ K tomu mohlo dojít, kdyby se kvůli Turecku neodstoupilo od pozemních operací Kurdů. Jako další chybu vidí přerušování amerických operací: „Když už vyčítáme Donaldu Trumpovi jeho chybnou politiku, tak je nutné říct, že tady to byl spíš jeho viceprezident J. D. Vance, který tlačil naprosto nesmyslné příměří v okamžiku, kdy Írán byl na kolenou.“ Teror v Evropě Hackerské útoky na mrazáky a nebo výhrůžky pumovými útoky považuje za válečné činy: „Politici rádi říkají, že je Evropa pod hybridními útoky. Já si spíš myslím, že jsme ve válce, kterou si nechceme přiznat. Ta válka ještě nemá podobu, jakou jsme u válečných konfliktů zvyklí. Ale ve finále, jestli ti někdo vybombarduje sklad potravin, anebo jestli ti ho někdo zničí tím, že ti tam vytáhne teplotu z minus 15 na plus 50, tak ten výsledek je vlastně stejný.“ Dopady hrozeb bombovými útoky v letadle jsou podle něj velké, protože platí určité postupy pro podobné hrozby. Domnívá se, že se řešení najde: „Obávám se ale, že pachatele budou nevypátratelní. Oznámení falešných bombových útoků na palubách letadel nikdy neprobíhalo přes telefon, tak jako v minulosti, ale z účtů, které umožňují anonymizovat odesilatele e-mailu.“