Novinky.cz - Rusko ukazuje, že je ochotno přitvrzovat. O jádru jen mluví, řekli experti

Rusko stupňuje své vzdušné útoky na Ukrajinu. Využívá toho, že obrana proti proudovým dronům je obtížná. Expert na mezinárodní politiku Vlastislav Bříza a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký se v podcastu Zbytečná válka věnovali ruské strategii i vývoji v Jemenu, kde se podařilo Húsíe vytlačit od klíčového průlivu Báb al-Mandab. Rusku se na frontě nedaří. Plánované operace na obklíčení Kramatorsku a Slovjansku se muselo vzdát kvůli úspěšným ukrajinským protiútokům. O to tvrději však útočí na infrastrukturní a civilní cíle v týlu, jako jsou mosty, elektrická síť nebo lokomotivy, ale i na domy. „Rusko ví, že teď přichází období, kdy Ukrajinu útoky na její energetiku budou obzvláště bolet, protože přichází zima. Rusové svoje úsilí soustředili na údery ze vzduchu, kam přesouvá své bojové úsilí z pozemní fronty, kde je v defenzivě. Nyní nemáme ani žádné indikátory toho, že by začala probíhat v nějakém větším měřítku mobilizace, takže zatím nemůžeme očekávat ani nějakou větší ruskou pozemní ofenzivu,“ řekl Mikulecký. Kvůli útokům, proti nimž nemá Ukrajina dostatečně silnou obranu, může být letošní zima pro Ukrajince vůbec nejtěžší. Ukrajině chybí účinná obrana i stíhačky Ukrajině chybí nejen antirakety, které mohou ničit balistické rakety Iskander-M, ale potíže jí činí také likvidace proudových dronů, které Rusko používá k útokům na důležité pozemní cíle. Bříza však upozornil, že se situace postupně bude zlepšovat: „Ukrajina pracuje na svých vlastních verzích interceptorů proti balistickým raketám. Francouzsko-italský projekt SAMP/T už prošel vojenskými zkouškami, je plně funkční a začíná se vyrábět ve větším množství. Tuto zimu to však stačit nebude. Své protidrony proti proudovým dronům Ukrajina teprve vyvíjí. Jsou stále úspěšnější, ale pořád je účinnost jen v nižších desítkách procent.“ Ukrajina má ale i málo stíhacích letadel, která umožňují sestřelovat přilétající proudové drony a střely s plochou dráhou letu. Mirage 2000 má jen pár. Malý je i počet provozuschopných F-16, kvůli prodlužujícím se servisním lhůtám údržby, kterou zajišťuje belgická firma na základě amerického kontraktu. Kdybychom teď našli sílu poskytnout urychleně Ukrajině letouny L-39NG, které by mohly aspoň částečně vykrýt některou ztrátu schopností Ukrajiny, bylo by to velké plus,“ dodal Mikulecký. Oba hosté hovořili také o útocích na lodě plující ve výsostných vodách Rumunska a Bulharska. Kdo za nimi stojí, zatím není jasné „Pokud by se potvrdilo, že za těmi útoky ve výlučné ekonomické zóně stojí Rusko, tak tím sleduje tři cíle. První – poškodit obilný koridor, kudy exportuje Ukrajina obilí a tím pádem získává peníze do svého rozpočtu. Kvůli tomu mohou některé části světa opravdu trpět hladem. Druhý důvod je odradit rejdaře od toho, aby vysílali vůbec lodi do Černého moře. S tím souvisí zdražování pojištění lodí v Černém moři, což zdražuje přepravované komodity. Třetím důvodem je ukázat Severoatlantické alianci, že Rusko je ochotno útočit i ve výlučných ekonomických zónách jednotlivých členských států NATO a je schopno pořád ještě přitvrzovat,“ řekl Bříza. Výhrůžky jadernými zbraněmi K výhružkám jadernými zbraněmi dodal Mikulecký: „To je jenom rétorika, zahlcování mediálního prostoru, aby se lidé v západní Evropě ještě víc vystrašili. Tohle je jako ze sci-fi.“ Bříza ale upozornil, že na to už země sousedící s Ruskem reagují a zvyšují vlastní odstrašování: „Litva tento týden zahájila proces zrušení článku ústavy, který znemožňuje rozmisťování jaderných zbraní na území Litvy. Není prvním státem v letošním roce. Finsko k 1. červenci již tento dodatek zrušilo, takže Finsko může mít na svém území jaderné zbraně, respektive hostit je.“ Milan Mikulecký varoval, že se Rusku daří likvidovat i ukrajinský průmysl, zejména železárny, což komplikuje její schopnosti vyrábět zbraně, jako jsou houfnice. Situace na Blízkém východě Komplikovaná situace na Blízkém východě se mírně zjednodušila poté, co se síly věrné jemenské vládě za podpory saúdskoarabského letectva vylodily na pobřeží Rudého moře a vytlačily húsijské povstalce z oblasti průlivu Báb al-Mandab. Ti sice mohou dál podnikat útoky na lodě v Rudém moři, ale nemohou už snadno zablokovat průliv. Uvolnila se tak jedna z cest pro ropu ze Saúdské Arábie do Asie, kde hlad po ní vedl k růstu beztak volatilních cen. Mikulecký je však skeptičtější: „K žádnému uvolnění průlivu Báb al-Mandab nedošlo. Obrázky, jak se jedna z ozbrojených skupin, kterou podporuje Saudská Arábie, snaží likvidovat některé bojovníky Ansar Alláh, kteří nestihli utéct, jsou hezké. Druhá věc je, že Húsíové dokázali blokovat námořní plavbu průlivem, Báb al-Mandab, aniž by kontrolovali nejužší místo. Nadále útočí za pomoci balistických raket na území Saudské Arábie, útočí na přečerpávací stanice právě klíčového ropovodu, který dokáže ropu dopravovat z Arabského zálivu do Rudého moře, a u Taízu je v obklíčení poměrně velké množství provládních sil.“ Dodal, že na ploché pobřeží Húsíové ani neumístili drony pro útoky. Za klíčové považuje porážku Íránu, který je stále schopen Ansar Alláh zásobovat. Varuje, že útoky na letiště v Rijádu také oslabují moc vládnoucí rodiny v Saúdské Arábii. Cena ropy ale neklesá, byť je jí více na trhu, protože se podařilo zajistit způsob, jak ji přepravovat přes Hormuzský průliv. Menší tankery ji převážejí průlivem, za nímž se přečerpá do velkých tankerů. Samotný způsob ale zvyšuje cenu ropy. Navíc zůstávají vysoké pojistky na přepravu. Chybí také kapacita na její zpracování, což je důvod vysoké ceny nafty. Další postup provládních jednotek ale slábne a naopak u Taízu ztrácejí, protože nejde o konzistentní sílu. Velká skupina vládních sil je tam obklíčena. Vývoj v Jemenu ukazuje, že Saúdové potřebovali vytlačit húsijskou skupinu Ansar Alláh od pobřeží. Sami však mají problémy, protože jsou stále terči útoků Húsíů raketami.