Novinky.cz - Válka na Blízkém východě může vyvolat recesi.

Konflikt na Blízkém východě se vyhrotil. Druhým týdnem na sebe útočí Spojené státy a Írán, který blokuje Hormuzský průliv. Do konfliktu se zapojili jemenští Húsíové ohrožující plavbu v Rudém moři. Možný další vývoj probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Írán a USA v červnu podepsaly memorandum o porozumění, které mělo vést k dohodě o příměří, ale další jednání zkrachovala. Írán začal opět blokovat Hormuzský průliv, Spojené státy na to odpověděly údery na Írán, ten zase zaútočil na americké základny v oblasti. Údery nabývají na síle, protože zemřelo několik amerických vojáků. Donald Trump hrozí tvrdými akcemi, za každou zasaženou loď chce zničit most nebo elektrárnu. Milan Mikulecký upozornil, že žádné příměří ani nikdy neexistovalo: „Nikdy žádné příměří neplatilo. Bylo podepsané nějaké memorandum , že obě strany mají chuť k nějakému příměří doputovat, ale ukázalo se, že Írán to nikdy neměl v úmyslu“. Z klidu zbraní však získal více Írán. Podařilo se mu vyjednat výjimku na vývoz ropy, dodal Mikulecký. „Oddechový čas, který Spojené státy Íránu dopřály, se teď otočil proti nim , proti Západu, proti spojencům západu v regionu. Írán dokázal vyprázdnit nádrže na ropu, Američané mu umožnili získat příjmy, které se odhadují někde až k pěti miliardám dolarů. To umožnilo Iránu připravit se na pokračování a uplatnit taktiku, která se mu vyplácela.“ „Tím, že do konfliktu Írán zatahuje jemenské Húsíe, je to válka, která může způsobit ekonomickou recesi. A to je přesně to, co Írán chce. Je to taktika ekonomického šoku 2.0,“ varoval Bříza. Pokud by útoky Húsíů omezily plavbu průlivem Báb al-Mandáb, což je ještě snazší než v případě Hormuzského průlivu, ještě více by postihlo světovou ekonomiku. Saúdská Arábie by přišla o obě cesty kudy dodávat ropu do Asie, která ji nutně potřebuje. Konflikt nízké intenzity vyhovuje oběma stranám „To, co teď vidíme v přímém přenosu je konflikt nízké intenzity. To rozhodně není příměří, nepanuje mír,“ vysvětlil Bříza. Mikulecký upozornil, jak pečlivě si Írán volí země, na které v odvetě útočí: „Írán se velice úzkostlivě vyhýbá tomu, aby do konfliktu zatáhl Izrael.“ Útočí především na Kuvajt a Bahrajn, dodal analytik s tím že, Írán věří, že pokud bude útočit na tato dvě místa, tak vyvolá tlak obyvatel na Američany, aby odešli. Naopak se vyhýbá úderům na Spojené arabské emiráty, na které v první části války mířilo nejvíce úderů. „Spojené arabské emiráty několikrát deklarovaly, že jsou připravené se zapojit do bojových operací, pokud to bude třeba,“ vysvětlil důvod Mikulecký. „Paradoxně konflikt nízké intenzity v tuto chvíli vyhovuje oběma stranám,“ řekl Bříza. Írán už nemá na vedení konfliktu vysoké intenzity sílu. Před podzimními volbami do Kongresu to však vyhovuje i Donaldu Trumpovi. „Američané válku nechtějí, nelíbí se jim zdražování paliv na čerpacích stanicích, a s nimi spojená inflace v jiných sférách,“ uvedl Bříza. Trumpovi jde podle Mikuleckého o to, aby republikáni utrpěli co nejmenší porážku a nehrozil mu například impeachment. Chyby Američanů Vlastislav Bříza považuje za chybu, že Spojené státy neměly předem připravený plán B, protože počítaly, že po masivních leteckých úderech bude žádat Írán o příměří a přistoupí na americké podmínky. Spojené státy pak sáhly po tvrdé blokádě Íránu, ale tohoto plánu B se nedržely, a to, že Trump vždy nakonec ustoupí, pomáhá Íránu přežít. Posun v americkém pohledu potvrzují i americké snahy o zapojení Izraele, upozornil Mikulecký: „Spojené státy nyní už i veřejně, i přímo ústy Donalda Trumpa, dávají najevo, že by rády chtěly, aby se Izrael zapojil. Což je v úplném protikladu toho, jak to v jednu chvíli vypadalo. Že vlastně teď nejlepším kamarádem Spojených států bude Pákistán a Katar a Turecko“. Existenční konflikt na Ukrajině Vyhlídky na konec války nejsou ani na Ukrajině. „Pro oba státy je to existenční konflikt. Existenční konflikt pro režim Vladimira Putina, existenční konflikt pro Ukrajinu jako takovou. Proto ta válka ještě neskončila,“ řekl Bříza. Rusko navzdory svým prohlášením nepostupuje, letos ovládlo jen pár desítek kilometrů ukrajinského území. Požaduje však splnění původních cílů a pokračuje v útocích na ukrajinská města. Mikulecký varoval před přílišným optimismem. „Při sledování těch záběrů hořícího Ruska, hořících skladů zásilkové společnosti Wildberries, hořících rafinerií spousta lidí získala dojem, že Ukrajina ve válce vítězí. Já ten dojem z čísel a dat ruské ekonomiky bohužel sdílet nemůžu,“ uvedl analytik. „Přestože ruské rafinerie hoří, tak Rusko s tím nějakým způsobem dokáže pracovat a je schopné nějakým způsobem omezit domácí spotřebu, aby neomezovala bojiště a armádu. Ruská armáda bohužel neztratila schopnost působit kvůli nedostatku paliva, zatím nemá. Rusko je schopné dovážet hotové ropné produkty z Běloruska, z Indie, z Číny. Platí za to strašlivou ekonomickou cenu, ale stále tu schopnost má,“ uvedl Mikulecký. Bříza je optimističtější. „Nemyslím si, že délka konfliktu nutně musí hrát pro Rusko,“ reagoval. Upozornil, že Ukrajina má dlouho finanční podporu a je schopna už vyrábět vlastní účinné zbraně. Chybí jí jen balistické rakety.