Novinky.cz - Írán nedrží všechny karty, Rusko nás testuje

USA a Írán údajně stojí před dohodou, která by uvolnila Hormuzský průliv. Co by mohla přinést, probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a jaderný expert Vlastislav Bříza. Oba se také zaměřili na poslední ruské útoky na velká města i na ruský dron, který zranil dva lidi v Rumunsku. Otevřít Hormuzský průliv, jímž před válkou proudila pětina obchodované vytěžené ropy a plynu, je potřeba, protože některé země se dostaly na pokraj energetické krize a chybí i další komodity. Ovšem hovořit o nějaké dohodě je předčasné, protože jde jen o nějaké zprostředkovaně uniklé informace. „Já bych zatím o jasné dané dohodě nemluvil,“ řekl Bříza. „Během prodloužení příměří o 60 dnů by mělo být uzavřeno další memorandum o bodech, které by měly být dořešeny a dojednány. Tím nepochybně by měl být íránský jaderný program. To je věc, ve které Spojené státy prostě nesmí ustoupit. Měla by zahrnovat dva body, zřeknutí se vývoje jaderných zbraní a odevzdání toho vysoce obohaceného uranu na 60 procent,“ zdůraznil Bříza. Mikulecký současnou situaci by ani neoznačil za příměří, ale za částečný klid zbraní. Absenci jakékoliv dozorčí komise podle něj potvrzují poslední útoky. Bříza zmínil, jak se mění íránská taktika: „Začal verbálně napadat státy v regionu v tom smyslu, že se snaží rozklížit koalici a spojenecké vazby mezi Spojenými státy, Izraelem i jejich spojenci v oblasti, jako jsou Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Omán. Apeloval na Omán, aby se přidal k němu a aby začaly spolu vybírat poplatky za proplutí Hormuzským průlivem.“ Írán také pokouší přesvědčit země, které mají na svém území americké základny, že je to pro ně nevýhodné. Mikulecký dodal, že dokud sám nestrávil roky v oblasti, tak si neuvědomoval, jak rozdílné mají jednotlivé arabské země názory a jaké jsou mezi nimi rozpory. Írán nedrží všechny karty Bříza upozornil, že i Írán potřebuje řešení, aby mohl vyvážet ropu. Dodal, že rozhodně nedrží všechny karty: „Počet nezaměstnaných stoupl od konce února o nějaké tři čtyři miliony, olej zdražil čtyřikrát, rýže dvakrát. To je hyperinflace.“ „Nejhorší by bylo, kdyby výsledkem byla nějaká obdoba předchozí dohody JCPOA, kdy se Íránu uvolnily zmrazené prostředky. Otevře se Hormuzský průliv, budou jím moci proplouvat i íránské tankery, ale nemyslím si, že by stávající íránské vedení souhlasilo s koncem jaderného programu,“ domnívá se odborník. Na otázku, nakolik lze garantovat dlouhodobé otevření průlivu a zda je nějak možné zabránit tomu, aby ho Írán znovu nezablokoval, ani jeden z hostů nemá jasnou odpověď. Oba se shodli, že americké a izraelské cíle jsou totožné, Izraeli ovšem jde o přežití, upozornil Bříza. Otázka amerických podzimních voleb do Kongresu podle něj v problematice nehraje až takovou roli, protože ve volbách v půlce termínu většinou v USA vítězí opozice. Mikulecký zmínil, že Izrael má své vlastní červené linie. Ruské útoky na města Bříza odmítl, že by poslední ruský útok na Kyjev, při kterém byla použita i balistická raketa středního doletu Oršenik, byl nějakou odvetou za údajný ukrajinský útok ve Starobilsku, kde měli Ukrajinci zasáhnout internát. Nedomnívá se, že by takové množství prostředků šlo k útoku připravit během pár dnů: „Odpovídá to spíše reakci na to, že Ukrajinci útočí na Moskvu a Petrohrad, a v Moskvě už rozmisťují prostředky protivzdušné obrany.“ Za útokem ještě vidí jeden důvod, a tím jsou neúspěchy na frontě, kde ruské síly nepostupují. „Je to poselství, technologicky i technicky stále dominujeme, máme prostředky, které jsou schopny proniknout protivzdušnou obranu a efektivně zasáhnout Kyjev.“ Mikulecký zmínil v souvislosti s údajným útokem ve Starobilsku, že není dobré nabíhat na ruskou propagandu a hned přebírat všechna její tvrzení. „Ani lidé, kterým umožnil režim navštívit místo, nemohli navštívit druhou budovu, kde mělo působit ruské dronové středisko Rubikon.“ Potřeba bezletové zóny Útoky u hranic s Maďarskem a Slovenskem i aktuální zásah domu v Rumunsku považuje Mikulecký za ruský test. „Co teď předvedli Rusové, to není náhoda. Rusové zkoušejí, co všechno jim projde, a ono jim projde všechno. Útok Ruska na oblasti, kde žije maďarská menšina na západě Ukrajiny, byl vzkaz do Maďarska po volbách – nezvolili jste mi Orbána, Maďaři už nemají tu ochranu.“ Podle něj byla reakce Evropy opět slabá: „Dávno jsem už říkal, že se měla zřídit na základě bilaterálních smluv bezletová zóna nad Ukrajinou, kde by třeba Rumuni mohli sestřelovat drony mířící k jejich území. Myslím, že Ukrajinci by nebyli proti. Udělali bychom to pro sebe a pomohli i Ukrajině, která má přetíženou protivzdušnou obranu.“ „Tenhle konflikt je svým způsobem existenční pro budoucnost svobodné Evropy, minimálně těch zemí, které byly kdysi sovětskými koloniemi, to znamená včetně České republiky,“ dodal analytik. O změně podoby války vypovídá, že Rusko začíná mít problém se zásobováním Krymu. Ukrajinské drony blokují dopravu po pozemní cestě na Krym přes Mariupol podél pobřeží Azovského moře.