Írán a Spojené státy přistoupily na dvoutýdenní klid zbraní. Co může přinést, probíral v podcastu Novinek Zbytečná válka s analytikem Milanem Mikuleckým redaktor Alex Švamberk. Věnovali se i tomu, kdo je v zatím neukončeném konfliktu vítězem.
Ve středu utichly boje mezi USA, Íránem a Izraelem. Úplný klid zbraní však nenastal. Írán vyslal drony a rakety na některé arabské země a Izrael pokračuje v útocích na libanonský Hizballáh, který je sponzorován Teheránem. „Je otázka, jestli to je příměří, protože nejsou naplňovány ani ty body, o kterých se hovoří,“ řekl Mikulecký.
Írán ve svém desetibodovém plánu, který se objevil ve více verzích, také předložil několik nepřijatelných požadavků. Chce mít možnost obohacovat uran, což dlouhodobě odmítají Spojené státy. „Je to absolutní informační chaos,“ zhodnotil vývoj Mikulecký.
Pokusil se korigovat některé nepřesné informace: „Spojené státy nepřijaly příměří podle deseti íránských bodů, to tak někdo vykládá. Když si člověk detailně prochází ty výroky, tak Donald Trump prohlásil, že Írán předložil zajímavé body, které se blíží americkému pohledu.“
„Neurčité vyjadřování ze strany Spojených států, které se často protiřečí, vyslovené lži mluvčích íránského režimu, do toho strategické mlčení sunnitských arabských zemí zálivu, k tomu některé výroky členů izraelské vlády, které jsou často protichůdné, je jeden velký guláš.“
Mikulecký alespoň uvedl, kdo jsou v neukončeném konfliktu aktuální vítězové a kdo poražení.
„U USA a Íránu nelze mluvit ani o vítězi, ani o poraženém, protože je to v tuto chvíli nerozhodné,“ zhodnotil vývoj Mikulecký.
„Pokud se budeme bavit o válečných cílech, které na začátku uváděl Donald Trump, tak dva splnil a u jednoho se mu to nedaří, i když je otázka, zda o něj stojí. Prvním byla likvidace politického vedení Íránu, jeho dekapitace se podařila. U druhého válečného cíle, což je omezení íránského jaderného programu, který se týká jak obohacování uranu, tak programu balistických raket, si můžeme říct, že tam USA mají také z velké míry splněno. Nevypadá to však, že by došlo k nějaké změně režimu,“ řekl analytik.
Teherán není úplně poražen, dodal Mikulecký: „Írán ukázal, že neobstojí vojensky v regulérním symetrickém konfliktu, jeho letectvo neexistuje, jeho protivzdušná obrana je de facto vymazaná, v jeho vzdušném prostoru si Izrael a Spojené státy dělají, co chtějí, íránské námořnictvo přestalo existovat, ale stále má dostatek prostředků pro asymetrický konflikt.“
„Írán ukazuje, že je schopný za cenu porušování mezinárodních konvencí stále útočit i na Izrael a podařilo se mu postavit svět před hotovou věc, že on drží klíče od Hormuzského průlivu. Země, jejichž lodě tudy proplouvají, platí Íránu výpalné. Děsivý je výrok Donalda Trumpa, že by se o to mohly obě země dělit fifty fifty. Donald Trump má velkou šanci to celé pokazit tím, že by udělal nějaký deal s Íránem a skončí na Blízkém východě. Neumím si představit podmínky, za kterých by arabské země přistoupily na to, že USA a Írán budou vybírat výpalné za proplutí Hormuzem. Saúdská Arábie to naprosto už jednoznačně odmítla a připojují se k ní další země,“ zhodnotil vývoj analytik.
Analytik se obává, že Bílý dům chce rychle z neoblíbeného konfliktu vycouvat: „Působí to dojmem, že Donald Trump bude hledat jakoukoliv cestu k tomu, aby nemusel pokračovat ve válce, která není ve Spojených státech příliš populární a ohrožuje republikány v podzimních volbách“
„Je otázka, nakolik se mu to podaří, protože tlak těch sunnitských arabských zemí, které chápou, že ta válka takhle skončit nemůže, jinak oni jsou rukojmí Íránu a zaplatí tu nejvyšší cenu, je značný,“ dodal.
„Izrael dosáhl toho, co z velké části chtěl, podařilo se mu zničit velkou hrozbu, kterou pro něj představoval íránský jaderný program, nicméně se mu stále nepodařilo dosáhnout toho, aby íránský režim přestal být trvalou hrozbou pro Izrael“ uvedl dále.
„Jednoznačným a naprosto nepopiratelným vítězem je Pákistán. V Islámábádu se budou scházet vrcholní představitelé Spojených států a Íránu a oči celého světa se upřou tímto směrem,“ řekl analytik. Zmínil i utužující se vztahy Islámábádu a Rijádu, které mají obrannou dohodu, i připojení se Turecka.
„Máme tady absolutního poraženého, to je Evropa. Evropa ukázala Spojeným státům vztyčený prostředníček. Chápu, že celá řada Evropanů má důvod něco Američanům vracet, určitě Dánové po tom, co předváděl Trump s Grónskem. Evropská prohlášení, že to není naše válka, se nám vrátí jako bumerang v okamžiku, kdy se vyhrotí krize na rusko-ukrajinském bojišti a půjdeme s prosíkem za Američany, tak přesně tuhle větu uslyšíme,“ zhodnotil situaci Starého kontinentu.
„Evropa je poražená se svojí energetickou koncepcí založenou na vidině levného plynu, když ne z Ruska, tak z Kataru. Ukazuje se, že Evropa zlikvidovala kromě energetiky i svůj chemický průmysl, omezili jsme si kapacity rafinérií, takže i kdybychom sehnali ropu odjinud, což by se dalo, tak ji nemáme kde zpracovat,“ upozornil Mikulecký a dodal, že Evropa ztratila tvář u arabských zemí, které na ni spoléhaly kvůli historickým vazbám.
„Určitě je poraženým Rusko. Rusko se ukazuje, že kohokoli, s kým spolupracuje, nechá v případě problému padnout. Ruské zbraně opět nezafungovaly a Rusko přišlo o spojence,“ řekl Mikulecký.
„Úplným vítězem není ani Čína, která obchodovala s Íránem. Ukázalo se, že Čína nemá sílu, aby se dokázala zastat někoho, kdo byl v regionu vnímaný jako spojenec,“ dodal.
Rejdaři zatím své lodě do průlivu neposlali, protože si nejsou jisti podmínkami. Rychlé obnovení plavby velkých kontejnerových lodí a tankerů přes úžinu nenastalo, což se bude dál projevovat na cenách paliv.