Novinky.cz - Paty na Ukrajině a Blízkém východě

Příměří v Perském zálivu trvá skoro šest týdnů, Hormuzský průliv stále blokuje Írán a tankery s ropou přes něj neplují. Americký prezident vyhrožuje obnovením útoků. Americký prezident Donald Trump opakovaně uváděl, že byl Írán totálně poražen, protože přišel o svou protivzdušnou obranu, letectvo a námořnictvo i špičky vedení. Nové íránské vedení spojené s Revolučními gardami však odmítá přijmout americké podmínky příměří. Írán naopak požaduje, aby se napřed ukončila válka a až pak někdy se začalo jednat o jaderném programu. Hlavně si ale chce uchovat možnost vybírat výpalné za to, že nechá lodě proplout Hormuzským průlivem. „Jeden z koridorů, kterým proplouvají lodě, je ve výsostných vodách Ománu. To by znamenalo, že by svět de facto umožnil Íránu anektovat výsostné vody jiného státu, což jsme tady ještě neměli. Navíc by to stavělo na hlavu úmluvu o užívání moří, jak ji známe, protože máme pouze pár míst, kde může nějaká mocnost rozhodovat o tom, kdo může nebo nemůže proplouvat, například Bospor. I z našeho českého pohledu bychom měli všichni iránské požadavky odmítnout jako nehorázné,“ řekl Mikulecký. Írán sází na to, že trvající blokáda Hormuzského průlivu nakonec donutí Washington zmírnit své požadavky. Ropná a plynová krize se neprojevuje jen vyššími cenami u pump. Indie a Pákistán nejsou schopné se obejít bez plynu z Blízkého východu a už se nějak domluvily s Íránem, že umožní proplout omezenému množství lodí převážejících LNG do obou zemí. „Jak Írán, tak Spojené státy zastoupené Donaldem Trumpem jsou schopné přimhouřit oko, když jde o nějaký vliv, když jde o příjmy z ropy a když jde o to nenaštvat země, které naštvat nechtějí, ať už je to Pákistán, nebo je to Indie,“ řekl Mikulecký. Když se mluvilo o tom, že ve čtvrtek proplul Hormuzem irácký tanker, Bříza uvedl, že právě placení výpalného se nejtíž prokazuje, protože je to stejné jako s úplatky: „Irácká vláda vehementně popírá, že by cokoliv zaplatila. Tvrdí, že udělali dohodu se svými šíitskými bratry v Teheránu a že je nechali proplout bez zaplacení. Je otázka, jestli se Spojeným státům podaří identifikovat nějakou platbu. Korupce se nejhůř prokazuje, protože z ní obě strany profitují. Nepřinutíte ani jednu stranu přiznat, že platba proběhla, protože je v zájmu obou, aby platba neproběhla.“ Írán sází na čas, uvedl Bříza: „Předseda íránského parlamentu minulý týden představil světu novou zbraň, novou íránskou raketu, kterou nazval šetrnost. Vyzval všechny Íránce, aby se uskrovnili, aby si, slovy našeho bývalého prezidenta Klause, utáhli opasky a tím vyslali světu jasný signál. Raketa šetrnosti udeří Spojené státy a Izrael v nejcitlivějším místě.“ Předpokládá, že vydrží déle vzdorovat než Spojené státy. „Do toho začíná tahat nový trumf, v hlavních zprávách se už nenápadně diskutovalo, kde se nachází hlavní datové kabely na dně Perského zálivu. Všichni víme, jak jednoduché je podobné soustavy poškodit. Stačí vám dostatečný výtlak lodě, kotva a dlouhý řetěz, na kterém ji vlečete po dně,“ zmínil jaderný expert. Otázkou také je, zda mají Spojené státy dostatečnou podporu pro svůj postup a nezůstanou osamoceny. Mikulecký upozornil na zrušení doprovodu lodí v Hormuzském průlivu, na kterém se měla podílet i Jižní Korea: „Jižní Korea má námořnictvo na špičkové úrovni a velké obchodní zájmy v oblasti, protože je velkým importérem ropných produktů, ale nejsem si jist, že Jižní Korea do takové akce půjde podruhé, když jim to poprvé Donald Trump zrušil šest hodin před začátkem.“ „Situace, ve které teď jsme v Hormuzu, nemůže trvat do nekonečna. Když se bude protahovat a Spojené státy budou lavírovat tak, jak lavírují dosud, tak ztratí poslední zbytky autority u bohatých arabských ropných zemí, které USA potřebují,“ varoval Mikulecký. Přibývá také informací, že Írán neutrpěl takové škody, jak se původně uvádělo. Stále drží zásoby vysoce obohaceného uranu a dokonce hrozí, že po dalším americkém útoku jej obohatí na 90 procent potřebných k výrobě atomové zbraně. Balistických raket nebylo zřejmě zničeno tolik, jak se uvádělo. Od velkého ruského vpádu na Ukrajinu uplynuly více než čtyři roky. Za tu dobu se mu nepodařilo dobýt ani Donbas, což byl první cíl tzv. speciální vojenské operace. Navzdory tomu, že se mluvilo o ovládnutí celé Ukrajiny, Rusko už počítá jen s ovládnutím Donbasu, řekl Mikulecký: „Co mám možnost sledovat z prohlášení oficiálních ruských představitelů, nebo z těch hlasů těch jejich milblogerů, tak dneska berou za hotovou věc, že cílem je dotáhnout Doněckou oblast a to bude to vítězství. Nic jiného ani neočekávají.“ „Nicméně zbytek Doněcké oblasti je právě to místo, které Ukrajina musí za každou cenu udržet, takže tam uvidíme velký střet.“ Dodal bezpečnostní analytik. „Opravdu to spíš vypadá, že ruská iniciativa na frontě byla na vrcholu loňský rok. Ne že by se letos situace obracela, ale letos se nacházíme opravdu v patové situaci, kdy ani jedna ze stran nemá žádnou zásadní iniciativu,“ řekl Bříza. Upozornil, že ruské ztráty na lidech stouply z poměru 1:3 na 1:5 a Rusko ztrácí více vojáků, než jich naverbuje. Ukrajinské drony zasahující rafinerie daleko v týlu představují v současné době takovou hrozbu, že byla letos omezena i vojenská přehlídka na Rudém náměstí – proběhla bez ukázek techniky, i když Rusko vyrábí velké množství vojenské techniky, ovšem tu neposílá na Ukrajinu, kde by ji ztratilo, ale nechává si ji pro možný konflikt s NATO, které ještě nepočítá s válkou dronů. Rusko současně provedlo rozsáhlý vzdušný útok nejprve na Kyjev a pak na energetickou síť na západní části Ukrajiny, protože snahou Ruska bylo vždy rozdělit ukrajinskou rozvodnou síť na dvě části – východní a západní a také Ukrajinu odříznout od dodávek elektrické energie z Evropy. Navíc mohlo jít o vzkaz novému maďarskému vedení. „Ukrajina získala čas díky tomu, že se podařilo uvolnit evropskou půjčku, aby mohla fungovat jako země a bránit se. Ukrajinci míří k některým z pohledu obranného průmyslu ke spektakulárním úspěchům, ať už na Blízkém východě, ale i ve Spojených státech, protože jejich dronové a antidronové technologie jsou skutečně na špičce.“ „Už jsou podepsané kontrakty se státy z Arabského poloostrova a teď se mění i náhled Spojených států,“ dodal Bříza, který považoval za nerozumné, když USA odmítly první nabídku ukrajinské pomoci s ochranou základen. „Už podepsali rámcovou deklaraci na téma výstavby nových továren na Ukrajině ve Spojených státech, transferu technologií. Ukrajinci během toho posledního roku a půl rozepří mezi Spojenými státy a Ukrajinou dosáhli soběstačnosti ve zbraňových systémech. Vyvíjeli střely s plochou dráhou letu, balistické rakety a začínají vypouštět vlastní satelity,“ uvedl k rozvoji ukrajinské obranné technologie.