V Polsku se blíží volby a některé hysterické komentáře v českých médiích popisují předsedu vládnoucí strany PiS Jarosława Kaczyńského, jako druhého Putina, který v Polsku likviduje demokracii. Tamní předvolební atmosféra je vyostřená, jak vládnoucí strany, tak opozice často balancují na hraně slušnosti, ale Polsko po volbách rozhodně nespadne do propasti. Ostatně ve svých dějinách již prošlo jinými zkouškami. Pokud se chcete o dnešním Polsku dozvědět něco od lidí, kteří ho reálně znají, tento díl je právě pro vás.
Polsko je země, o kterou se Češi začali intenzivně zajímat až v posledních letech. Přitom Poláci mají Čechy opravdu rádi dlouhodobě. Znají naši historii i kulturu. Pokud chce Polák vyjádřit, že něco je nepochopitelné, tak řekne „to český film“. S nadsázkou tak lze říct, že dokážou ohodnotit úroveň našich filmových tvůrců lépe, než řada našich filmových kritiků či členů grantových komisí.
Stejně absurdně pak působí i dlouhodobé informování českých médií o polské politice. Prezentována jsou většinou extrémní stanoviska, a vláda strany PiS, kterou je možné kritizovat za celou řadu kroků, je ale prezentována téměř jako středověk. Na druhou stranu, celá řada excesů z doby vlády tamní současné opozice, je buď přehlížena, nebo bagatelizována.
Hosté podcastu se snaží ze svých pohledů, liberálního a konzervativního, zasadit to, co je o Polsku známo do kontextu, a doplnit o řadu informací, včetně těch z polské historie, dávné i nedávné, které dnešní Polsko zformovaly.
Co také zazní v tomto díle:
Při každé změně vlády v Polsku, při každých volbách se opakuje to stejné, bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci.
Poláci mají Čechy opravdu rádi, a vědí o nás mnohem víc než my o Polsku.
Polská veřejnoprávní televize TVP prezentuje vládní propagandu, ale stačí přepnout na TVN a ta je zase jednoznačně pro-opoziční.
Poláci dodnes nechápou, že oni museli pro pád komunistického režimu deset let bojovat, i za cenu mrtvých, a Češi převzali moc po dvou týdnech demonstrací.
Přes všechno utrpení Poláci nedokázali s komunisty zúčtovat. Dodnes sedí na řadě důležitých pozic ve státní správě.
V Polsku neměli ani restituce, ani lustrační zákon. Kaczyńsky se pokusil vliv bývalých komunistů omezit, ale již pozdě.
Polsko masivně zbrojí, má historickou zkušenost, že již třikrát bylo roztrháno jeho sousedy. Nutnost mít silnou armádu v Polsku nezpochybňuje nikdo.
Poláci spoustu věcí, o kterých my tak rádi mluvíme a neustále platíme za nějaké studie, dálnice, železnice, jaderné elektrárny prostě staví. Nežvaní.
Polsko, to nejsou jen dálnice, které jsou nejvíc viditelné. Polsko masivně mění energetiku, přechází na jádro, již dnes má ohromný náskok ve větrných elektrárnách.
Polsko se snaží být globálním hráčem. V kontinentální Evropě je klíčovým spojencem USA. Naopak na Blízkém východě se jim to nepovede kvůli nevypořádaným vztahům s Izraelem.
Po Brexitu je dnes Polsko v rámci EU protiváhou pro progresivistickou politiku Francie a Německa.
©2024 Milan Mikulecký. Všechna práva jsou vyhrazena.