Mobilizace má děsit protivníka, ne vlastní obyvatelstvo. Dnes na ní není připravená ani společnost, ani průmysl.

V důsledku ruské agrese na Ukrajině, teroristických útoků proti Izraeli, nezvládnuté masové nelegální migrace v Evropě, ale i řady dalších faktorů se začíná velká část veřejnosti zajímat o stav našich ozbrojených sil. Není žádným tajemstvím, že po téměř třiceti letech klesajících investic není nejlepší. Pokud by se podařilo některé parametry v dohledné době zlepšit, stejně nebudou připravené na masivní konflikt. Ten bude potřebovat zdroje celé společnosti. Tomu se říká mobilizace.

Když náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka v začátku letošního roku, v rámci diskuse o naší připravenosti na dlouhodobý konflikt, po dlouhé době použil ve veřejném prostoru slovo mobilizace, strhla se místy až iracionální diskuze. Často vedená lidmi, kteří o tématu nic nevědí, nebo ho jen zneužívají ke strašení společnosti.

Oba diskutující mají z doby svého působení na Ministerstvu obrany s prostředky a mechanismy procesů mobilizace své zkušenosti. Daniel Koštoval se navíc přímo oblasti bezpečnostních hrozeb, možností jejich řešení, ale i nezbytných prostředků, věnuje i ve své akademické činnosti.

Co také zazní v tomto díle:

Systém mobilizace máme v zákonech stále, dokonce z velké části vychází ještě z doby socialistického Československa.

Když porovnáme ochotu lidí nechat se zmobilizovat v Rusku nebo na Ukrajině a porovnáme to například s Izraelem, ukazuje se, že lidé musí ve svůj stát věřit, aby měli ochotu se pro něj obětovat.

Hrozby se neustále mění, posledních 15 let to byl terorismus, na ten stačí profesionálové.

Profesionální armáda, kterou máme, musí být v případě velkého konfliktu doplněna v řádu týdnů, maximálně jednotek měsíců.

Izrael dokázal mobilizovat v průběhu 48 hodin. 

Pokud je náš dnešní cílový stav 35 až 40 tisíc vojáků, musí ho rozšířit na nějakých 150 tisíc.

Zvyšovat počty profesionální armády nad 30 tisíc osob je pro nás ekonomicky neúnosné.

Finsko, země, která byla až donedávna neutrální, nikdy nemohlo zrušit základní vojenskou službu. Švédsko se k ní vrátilo, ale není to plošné, vybírá si.

Velkým problémem je destrukce evropského těžkého průmyslu, která se s Green dealem stále prohlubuje. Mobilizace znamená i schopnost nastartovat průmysl. Těžko ho můžeme startovat v Číně nebo v Indii. 

Mobilizace, jaká proběhla v roce 1938, je u nás nezopakovatelná, z řady důvodů, nicméně není třeba se toho slova bát.

©2024 Milan Mikulecký. Všechna práva jsou vyhrazena.