Svět se nepoučil, Putin postupuje stejně jako Hitler, a cena kterou platíme, a ještě zaplatíme, bude tragická.

Velká očekávání vzbuzoval dlouho avizovaný rozhovor Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Bohužel, po jeho zveřejnění se ukázalo, že Carlson se místo role novináře spokojil s rolí držáku na mikrofon a Vladimír Putin již zdaleka není mužem, který se projížděl obnažený na koni, či potápěl pro připravené amfory. Svým projevem, kde často popíral to, co před okamžikem sám řekl, se spíš řadí mezi senilní staříky.

Putin se v průběhu svého monologu většinou věnuje historii, a to i historii velice dávné. Nicméně jeho výklad je poměrně zmatený, protože někdy odvozuje výklad toho, co je Rusko, od jeho podoby v třináctém století, někdy od roku 1945. V jeho argumentaci je silně znát vliv mužů, kteří jsou svými fantaziemi poměrně známí, ale jen v okruhu lidí, kteří se zabývají takzvanými „vnitřními kruhy“ Kremlu. Často jde o lidi, kteří nezastávají veřejné, nebo příliš veřejně významné funkce. Jejich vliv na Putina je dlouhodobý, začal být znát na některých jeho vyjádřeních i praktických krocích nejpozději od roku 2007 a jeho slavného vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kdy se poměrně neomaleně přihlásil k myšlence, že všechny země bývalého Sovětského svazu, i země které SSSR okupoval (tedy včetně České a Slovenské republiky), patří do vlivové zóny dnešního Ruska.

Jak v Putinově monologu, tak v našem rozboru ve studiu dojde na oblíbenou ruskou pohádku o údajném slibu o nerozšiřování NATO o další země. Zejména o země, které Sovětský svaz až do pádu komunismu okupoval, tedy například o Polsko, Maďarsko, Českou a Slovenskou republiku. Přestože Rusko a jeho obdivovatelé se odkazují na různé údajné ústní přísliby, stenozáznamy či smlouvy (které ale z neznámých důvodů nechtějí ukázat), faktem je, že nikdy nešlo o rozšiřování NATO o nové členy, ale o požadavek představitelů SSSR, že po stažení jejich vojsk z území bývalého východního Německa zde nevzniknou žádné základny NATO. To se také stalo a žádná z členských zemí Aliance zde dodnes nemá žádnou posádku či skladiště. Naopak, z území někdejší západního Německa postupem času došlo i ke stažení armád Velké Británie a Francie, přestože je k tomu nic nenutilo, a významně se na území SRN omezila i přítomnost amerických vojsk.

Co také zazní v tomto díle:

Carlson se rozhovoru nijak neúčastnil, jen projevil pozoruhodnou neznalost evropské historie, Putin si tak říkal, co chtěl.

Putinův monolog nebyl určený pro Rusy, možná ani pro Evropany, ale primárně pro americké publikum.

Putin se ve svém povídání několikrát odkazuje k „historickým“ nárokům Ruska na levobřežní část Ukrajiny, přitom jindy si ji nárokuje celou.

Novinkou v Putinově argumentaci je nesmyslné tvrzení, že myšlenku samostatné Ukrajiny vytvořil Rakousko – Uherský generální štáb za účelem rozvrácení Ruska.

Celým rozhovorem se jako červená nit táhne Putinovo přebírání vylhaných argumentů nacistické propagandy, ale i ty si často plete, například kauzu Gdaňského koridoru.