Poslední dobou začíná být čím dál častěji slyšet o minoritních akcionářích společnosti ČEZ. Není to tak, že by již v minulých letech někteří z nich neměli výhrady k tomu, jak společnost funguje, nicméně nyní naprosto otevřeně hovoří o záměrném poškozování společnosti ze strany českého státu.
Dnešní rozhovor je s člověkem, který je celý život zvyklý starat se sám o sebe, zaměstnává řadu lidí a z toho co vydělá podporuje řadu neziskových aktivit. Možná i proto, že nikdy od státu nic nechtěl, příliš nepočítá s tím, že by se o něj měl stát jakkoliv starat a jako jistou formu „důchodového zabezpečení“ investuje do různých akcií. V civilizovaném světě to není nic neobvyklého, v USA dostávají děti akcie nebo dluhopisy jako dárky do života. Pavel se také nijak netají, že volil současnou vládu právě proto, že se prezentovala jako konzervativní, rozpočtově zodpovědná a ta, která bude například omezovat byrokracii. Bohužel, i v jeho případě se ukazuje, že problém současné vlády není v její komunikaci, ale v tom, co dělá, totiž pravý opak toho, co slibovala před volbami právě pokud jde například o snižování byrokratické zátěže a přerozdělování peněz, které vybere od takzvané „střední třídy“.
V případě poškozování hodnoty akcií společnosti ČEZ je obtížné říct, zda je vláda vedená špatným úmyslem, nebo jde jen o obyčejnou lidskou hloupost. Důležitý je výsledek. Tím je brutální propad cen akcií, „vytahování“ peněz z ČEZu nad rámec toho co je pro tuto společnost ekonomicky zdravé, a přitom akcionáři, ale vlastně ani občané (stát vlastní 69,78 % akcií společnosti) za to nezískávají nic. Ani nízké ceny energií, ani zhodnocení firmy a ani energetickou bezpečnost.
Stát i v energetice naprosto tupě pokračuje v rozhazování veřejných peněz tak, jak se to naučil během COVIDu. Příkladem může být to, jak pojal podporu firem během energetické krize, kdy na ni dosáhli i ti, kteří měli nadprůměrné zisky. Stát vlastně opět potrestal ty zodpovědné a podpořil nezodpovědné. Protože ti, kteří si zafixovali ceny energií a v době, kdy byly levné, platili vyšší cenu, nezískali nic. Ti, kteří platili spotové ceny a v minulosti profitovali z levných energií, tak v okamžiku, kdy za toto riziko v podobě vyšších cen energií měli zaplatit, tak to za ně zaplatil stát z peněz nás všech.
Co také zazní v tomto díle:
Nakupovat akcie může člověk, i když se tím profesionálně neživí. Je to způsob ukládání peněz, pro někoho důchodové zabezpečení.
Windfall tax v České republice reálně zasáhla jen ČEZ, nedotkla se oborů, které měly extrémní zisky, ať již šlo o zbrojaře nebo banky.
Stát dlouhodobě bere z energetiky víc peněz, než je rozumné, ta potom u nás nemá peníze na modernizaci a náklady spojené s Green Dealem.
Česká republika nemá téměř v žádném oboru nějakou dlouhodobou koncepci, energetika není výjimkou. Vše se snažíme „nějak“ dohnat, ale většinou špatně a draze.
Cenové stropy nastavené vládou na výrobní ceny energií extrémně znevýhodnily energii z jádra, a naopak brutálně pomohly majitelům solárních a větrných parků.
©2024 Milan Mikulecký. Všechna práva jsou vyhrazena.