Když Rajchl lže a vyhrožuje politikům je to podle advokátní komory v pořádku, kritizovat ho už nikoliv

V poslední době se Karlovo jméno dostalo do širšího povědomí zejména kvůli jeho trestu od České advokátní komory, protože se ohradil proti tomu, jakým způsobem jméno české advokacie svým chováním poškozuje jistý Jindřich Rajchl. V Karlových Varech je známý svým bojem proti porušování zákonů a předpisů ze strany ruských mafiánských struktur a jejich českých pomocníků.

Přestože se s Karlem Jelínkem známe více než třicet let, ne ve všem se shodneme (je to slyšet i v našem rozhovoru). Nicméně jako k člověku, který mě kdysi naučil lézt na skály a vštípil mi základy toho, jak důležité je umět i v životě „jistit“ lidi, mám k němu respekt a vždy s ním tak půjdu rád diskutovat. Na našem rozhovoru jsme se domlouvali poměrně dlouho, a když jsme ho předminulý týden v pátek natočili, myslím, že ani jeden z nás nemohl tušit, že jen o dva dny později bude jeho jméno ve všech médiích poté, co mu neznámý pachatel, či pachatelé, zapálí auta a přívěs na transport koní.

Jeho život je úzce spojený s Karlovarskem i samotným městem Karlovy Vary. Což je úžasné místo pro Pražáky, kteří tam jednou v roce zavítají na filmový festival, ale přes veškerou krásu architektury i přírody má stále své šrámy z krvavé historie dvacátého století. Napřed němečtí nacisté vyvraždili (v lepším případě vyhnali) místní Židy a Čechy. Po válce došlo k definitivnímu přetrhání historických vazeb lidí na tento kraj odsunem poražených Němců. Nápravě nepomohlo ani čtyřicet let drancování nerostných zdrojů, neinvestování do infrastruktur a nemovitostí až po stěhování nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva. Po roce 1989, a ne vždy zdařilých privatizacích a konverzi lokálního průmyslu, se na podobě města podepsala jeho „rusifikace“. Kdy na jednu stranu ruské peníze často dokázaly zachránit zchátralé nemovitosti, často ale za cenu nerespektování našich zákonů a přenesení jejich způsobu jednání do chování lokálních úředníků a politiků. Přestože za uplynulých 79 let se situace, pokud jde o vztah ke krajině a dědictví zanechaný předky zlepšila, stále je ten rozdíl oproti „vnitrozemí“ znát.

To, co jsem z našeho povídání odnesl a co mi přijde minimálně podivné, je příběh, který je spojený s jeho potrestáním ze strany České advokátní komory. De facto z něj plyne, že pokud nějaký advokát, či advokátka vstoupí do politiky, kde prokazatelně manipuluje, lže a někdy i vyhrožuje skupině obyvatel násilím, nemůže ho jiný advokát, či advokátka veřejně kritizovat, a to ani formou nadsázky. Podle komory tak dochází k poškozování jména advokacie. Nicméně to, že advokáti či advokátky svým chováním jako politici jméno advokacie (ať už je jakékoliv) evidentně poškozují, je v pořádku, protože to už je z pohledu komory politický názor. Že tomu nerozumíte? Já také příliš ne, zvlášť ve srovnání s trestem, jakému čelí Karel Jelínek i s tím, jaké v minulosti Česká advokátní komora udělila v obdobných případech nebo i v případech čistě kriminálních.

Co také zazní v tomto díle:

O Rusech, jejich vztahu k sobě, k cizincům a o tom jak a v čem změnili Karlovy Vary.

Jak to před ruským útokem v únoru 2022 vypadalo na Ukrajině. Proč lidé nevěřili že Rusko zaútočí.

Může se advokát veřejně kriticky vyjadřovat na adresu politika, pokud ten je současně advokátem?

Jak dnes funguje advokacie v regionech, a jak se proměnila od devadesátých let.

Jaké to bylo zůstat v komunistickém Československu po emigraci rodiny a jak se chovala StB.

Doba, po kterou žijeme ve svobodě je stále ještě kratší, než kterou naše země strávila pod nacistickým a komunistickým terorem.